Věda a technika v pozadí
Tornádo
Teorie
Velké tromby se tvoří ve vyšších vrstvách ovzduší v horkém nestabilním vzduchu jak nad souší, tak i nad vodními plochami a jsou vázány na oblaky typu Cumulonimbus, z jejichž základen se spouští dolů ve tvaru nálevky. Zúženou částí nálevky v podobě sloního chobotu nebo hadice se táhnou většinou až k zemskému povrchu. Po dosažení povrchu je vzduch při zemi nasáván směrem nahoru a je nucen k rotaci (směr rotace se řídí podle směru rotace cyklony nebo anticyklony). Tromby trvají většinou od několika sekund po několik desítek minut. Na zemském povrchu zanechávají stopu ve tvaru úzkého, dobře ohraničeného pásu o šířce zpravidla desítek až stovek metrů. Celková dráha postupující tromby je většinou několik desítek metrů až několik kilometrů. Při dotyku se zemským povrchem ničí tromby vše, co jim stojí v cestě. Velká rychlost vířícího vzduchu a horizontální tlakový gradient až 10 hPa na 100 m má za následek nízký tlak uvnitř víru (až o několik desítek hPa než okolí).
Tornádo.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Zaphne Zaras. Public domain.
Tromby se na území střední Evropy vyskytují jen výjimečně a v omezeném rozsahu. Častý výskyt je naopak v USA, kde se označují jako tornáda (ze španělského tornar – otočka nebo z latinského tornare – točit se). Každoročně jich v tzv. tornádové oblasti (nížiny mezi Apalačským pohořím a Skalnatými horami) vznikne až několik set. Účinky tornád jsou popsány pomocí Fujitovy stupnice intenzity, kterou vyvinul Ted Fujita z Chicagské univerzity.
| rychlost větru (km/h) | účinky | ||
|---|---|---|---|
| F0 | 64 - 116 | lehké škody | shazování antén, komínů, dřevěných plotů, drobné škody na střešní krytině, poškozené reklamy a dopravní značky podél cest, polámané větve stromů, stopy tornáda jsou viditelné na poli |
| F1 | 117 - 180 | mírné škody | částečně poničená krytina střech, jedoucí automobily jsou vytlačené z cesty, mobilní domy jsou posunuté ze základů, převrácené nebo silně poškozené, chatrnější stavby a přístřešky jsou těžce poškozené až úplně zničené, větší stromy jsou sporadicky vyvrácené a přelomené |
| F2 | 181 - 253 | středně těžké škody | některé střechy jsou úplně stržené, mobilní domy a chatrnější stavby jsou úplně zničené, lehká auta jsou nadnášená, z malých a lehkých trosek vznikají projektily, větší izolovaně rostoucí velké stromy jsou vyvrácené nebo přelomené |
| F3 | 254 - 332 | značné škody | střechy a některé stěny jsou úplně odtržené z konstrukce, těžší auta jsou nadnášená, vlaky a lokomotivy jsou převrácené, většina stromů v souvislých lesních porostech je vyvrácená a polámaná, stojící stromy a pahýly stromů jsou částečně zbavené kůry od létajících trosek |
| F4 | 333 - 419 | těžké škody | železobetonové, cihlové a kamenné budovy jsou významně poškozené, méně pevné budovy jsou úplně srovnané se zemí, trosky chatrných budov jsou rozptýlené do značných vzdáleností od svých základů, auta jsou unášená vzduchem nebo odtažená do velkých vzdáleností, vznikají velké a těžké projektily z létajících trosek, pahýly stromů jsou úplně zbavené kůry |
| F5 | 420 - 512 | úplná zkáza | železobetonové budovy jsou těžko poškozené, ostatní budovy jsou úplně zničené, některé budovy a automobily mohou létat vzduchem jako projetily, pole jsou úplně zbavena vegetace, úroda je vytrhaná i s kořeny |
Vznik tornád není zatím úplně vysvětlen. Pro jeho vznik je nutná mohutná konvektivní bouře, jejíž jádro rotuje. Taková bouře se pak nazývá supercela. 15 až 20 % supercel je provázeno tornádem. Tato rotace vzniká od středních hladin (v našich zeměpisných šířkách asi 3 až 7 km nad zemským povrchem). Aby vzniklo tornádo, musí rotace uvnitř bouře krátkodobě zesílit. Poté se vysune oblačná zeď (wall cloud) nebo spíš sloup. Je to jakýsi nízký válec oblačnosti značně proměnlivého vzhledu. "Vysouvá" se ze spodní základny bouře směrem k zemi a rotuje s dobou rotace do několika desítek sekund. Právě z něj se může (ale nemusí) spustit k zemi tornádo.
Vzhledem k tomu, že neznáme spouštěcí mechanizmus tornáda, je jeho předpověď obtížná, ne–li nemožná. Známe typické prostředí, v němž supercely vznikají. Horší ale je, že se v supercelu může transformovat třeba jenom jedna z více bouří existujících v dané oblasti zároveň; proč se v supercelu vyvine právě tato bouře a ne jiná, to se zatím přesně neví. Výstražná služba v USA vznik supercel monitoruje. Každá z nich je považována za potenciální tornádickou a obyvatelstvo je na jejich vznik upozorněno rozhlasem a televizí. Pokud se tornádo skutečně objeví, jsou varovány oblasti, kam směřuje. Výstrahu je však možné vydat pouze 10 až 15 minut předem, než tornádo dorazí. Základním monitorovacím prostředkem jsou dopplerovské radary a pozemní pozorování, testují se možnosti akustické detekce tornád.
Zatímco před dvaceti a více lety se o tornádech mluvilo jen v souvislosti s USA, dnes se situace změnila a nikdo nepochybuje o tom, že se s nimi můžeme setkat i u nás. V Česku se průměrně vyskytnou dvě až tři tornáda za rok, většinou slabší intenzity (tj. stupeň 0 až 1), jen výjimečně udeří tornádo silnější. Poprvé bylo tornádo na našem území zaznamenáno v roce 1994 u Lanžhotu na jižní Moravě. První zpráva o tornádu se dochovala už v Kosmově kronice, kde se píše o nebývale silné vichřici, která se 30. července 1119 přehnala i středem knížecího paláce na Vyšehradě, takže z něj zůstala stát jen přední a zadní stěna.
| Místo | Datum | Síla |
|---|---|---|
| Chomutov | 7. května 2013 | F0 |
| Krnov | 18. června 2013 | F1 |
| Pardubice | 21. června | F1 až F2 |
| Dolní Ředice | 11. května 2010 | F0 |
| Olešnice | 24. srpna 2010 | F1 |
| Vratimov | 27. srpna 2010 | F1 |
| Pohled, Deblov a Smrkový Týnec | 25. června 2008 | F2 |
| Mohelnice, Dubicko | 15. května 2008 | F0 |
Dosud nejsilnější tornádo udeřilo v Litovli 9. června 2004, mělo intenzitu F3 a v městě samotném napáchalo poměrně veliké škody.
