Jak exponát vypadá
Jak exponát vypadá: 
Autor textu
Autor textu: 
Exponát má na starosti
Exponát má na starosti: 
O čem je tento exponát
O čem je tento exponát: 
Exponát, s pomocí kterého si zobrazíte náklon zemské osy v různých ročních obdobích. Zároveň s tím můžete porovnat vaše astrologické znamení s polohou Slunce vůči souhvězdím zvířetníku v době vašeho narození.
Řada lidí věří, že okamžitá poloha Slunce vůči ekliptice v momentě narození člověka předurčuje jeho charakter, vlohy, nemoci i jeho konkrétní osud. Málokdo však ví, že dnes běžně používaná znamení již nemají se současnými souhvězdími  ekliptiky nic společného.

Teorie

Země obíhá kolem Slunce v rovině, která se nazývá ekliptika. Tato rovina se zároveň při pohledu ze Země promítá na hvězdnou oblohu (tj. vůči vzdáleným hvězdám) jako dráha Slunce během roku. Není snadné polohu ekliptiky na hvězdné obloze určit, protože nikdy nevidíme současně hvězdy a Slunce. Podél ekliptiky se nachází řada souhvězdí, která jsou většinou značena názvy zvířat (proto zvířetníková souhvězdí). Těchto souhvězdí existuje třináct. 


Universum, C. Flammarion, Holzschinitt, Paris 1888, Kolorit: Heikenwaelder Hugo, Wien 1998.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Under Creative Commons. 

Jen málokdo ví, jaký je vlastně rozdíl mezi souhvězdím a znamením. Před zhruba 2 500 lety byla dráha Slunce po obloze během roku rozdělena na 12 dílů po 30 stupních, kterým byly dány názvy podle bájných bytostí a zvířat tzv. zvěrokruhu. Slunce tedy procházelo jedním znamením zhruba jeden kalendářní měsíc. Tato znamení byla ve stejné době ztotožněna se skupinkami hvězd, které se nacházely právě v daných místech oblohy. Souhvězdí (ploška oblohy s výrazným obrazcem hvězd) byla totéž co znamení (rozparcelování ekliptiky po 30o). Od té doby se však mnohé změnilo. Souhvězdí je dnes definováno jako přesně ohraničená plocha oblohy a nemají nic společného s dělením ekliptiky, se znameními. Zvěrokruh je nyní rozdělen do třinácti souhvězdí, začíná souhvězdím Berana - jarním bodem a pokračuje Býkem, Blíženci, Rakem, Lvem, Pannou, Váhy, Štírem, Hadonošem, Střelcem, Kozorohem, Vodnářem až k Rybám. Vlivem precese (pohybem jarního bodu směrem dozadu přes hvězdy během 25 868 let trvající periody, způsobené pomalým výkyvem zemské osy) se mezi původní souhvězdí zvěrokruhu dostal i Hadonoš. Proto již dnes není Slunce v těch souhvězdích jak určují astrologové.


Ekliptika.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Under Creative Commons.

Kromě pohybu kolem Slunce vykonává Země otáčky kolem vlastní osy. Ta je vzhledem k rovině oběhu Země kolem Slunce (ekliptice) nakloněná asi o 66,5°. Poloha rotační osy Země se vzhledem ke vzdáleným hvězdám nemění, vůči Slunci ano. Mění se podle toho, ve které části své dráhy kolem Slunce se planeta Země nachází. Máme-li u nás zimu, je severní část Země od Slunce odkloněna, v létě naopak přikloněná. Pro jižní polokouli to platí obráceně.

Střídání ročních období.

Sluneční záření proto dopadá v jednotlivých obdobích na zemský povrch pod různým úhlem, zemský povrch je pak různě ohříván a důsledkem je střídání ročních období. Maximální sluneční energie se absorbuje při kolmém dopadu záření. Během našeho léta je severní polokoule nejvíc přikloněna ke Slunci, ale nejvíce vzdálena od Slunce. Znamená to tedy, že vliv změny vzdálenosti Slunce – Země není tak výrazný jako vliv odklonu povrchu Země vzhledem ke slunečním paprskům.

Datum příchodu ročního období se řídí výškou poledního Slunce a z toho vyplývající délkou dne. 

21. březen - jarní rovnodennost hranice světla a tmy na Zemi prochází najednou oběma zeměpisnými póly, délka dne a noci je stejná
21. června - letní slunovrat Slunce má vůči světovému rovníku největší deklinaci, nastává nejdelší den na severní polokouli
23. září - podzimní rovnodennost hranice světla a tmy na Zemi prochází najednou oběma zeměpisnými póly, délka dne a noci je stejná
22. prosinec - zimní slunovrat Slunce má vůči světovému rovníku nejmenší deklinaci, nejkratší den na severní polokouli
Zajímavost z meteorologie:
Roční období se střídají i na jiných planetách, podmínkou je existence atmosféry. Roční období tam vypadají úplně jinak než na Zemi. Rytmus a intenzitu změny počasí na ostatních planetách určují rotace planety, oběžná dráha, vzdálenost od Slunce a sklon rotační osy. Na Saturnově měsíci Titanu v době jarních přeháněk, které mohou trvat i několik pozemských roků, prší metan. Se zimou na Marsu přichází sníh tvořený oxidem uhličitým. Na Merkuru se počasí téměř nemění – má velmi řídkou atmosféru a také pomalou rotaci.

Sníh tvořený oxidem uhličitým na pólech Marsu.
Zdroj: www.nasa.gov.
Autor textu
Autor textu: 
Tento text se týká exponátu
Tento text se týká exponátu: 
Uvedený exponát je součástí expozice
Uvedený exponát je součástí expozice: 
Odborným garantem této expozice je
Odborným garantem této expozice je: 

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.