Před působením proroka Mohameda používali Arabové lunárně–solární kalendář, kdy měsíce měly střídavě 29 nebo 30 dnů. Čas od času se vkládal přestupný měsíc. Po Mohamedově smrti chalífa Omár založil podle Koránu novou éru, která začínala v okamžiku, kdy se poprvé objevil Měsíc po Mohamedově útěku z Mekky do Medíny, což se stalo 16. července 622 našeho letopočtu v pátek – od té doby je pátek pro Muslimy posvátným dnem. Muslimský rok je lunární, předbíhá se oproti našemu o rok za 33 našich let. Den začíná západem slunce. Sedmidenní týden začíná nedělí, dny jsou označovány jen pořadovými čísly, svůj název má jen pátek, sobota a neděle.
Mayové měli dva kalendáře. Jeden s 360 dny používali pro zvláštní účely a jeho údaje jsou vytesány na zdech nebo stélách. Druhý se používal v praktickém životě a měl 365 dnů rozdělených do 18 měsíců po 20 dnech a jednoho tzv. doplňkového měsíce s pěti dny, které Mayové považovali za nešťastné. Číslování dnů začínalo nulou a končilo devatenáctkou, čísla zapisovali ve dvacítkové soustavě. Jejich kalendář byl velmi přesný.
Číňané byli ve vývoji astronomických i časových přístrojů napřed oproti Evropě. Kolem roku 1100 postavili první mechanické hodiny na světě. Čínští astronomové vytvořili lunárně–solární kalendář. Proto je čínský kalendář tak složitý. Jedna z jeho raných podob se připisuje prvnímu dynastickému rodu Sia a je s drobnými úpravami používána dodnes. Spočítali, že rok má 365,24 dne, což je velmi přesná hodnota. Původně měli 28 zvířetníkových souhvězdí. Nyní jich mají 24. Z těch je po dvojicích utvořeno 12 znamení, která jsou podobná znamením našeho zvěrokruhu. Čínské lunární měsíce nemají žádné speciální názvy, pouze se číslují od 1 do 12. Tak jako v jiných kalendářích, i tady se vkládá měsíc. Každý lunární měsíc začíná novem. Čínský rok začíná pokaždé jindy. Spadá na den prvního novu poté, co Slunce vstoupilo do intervalu (300°;330°) ekliptiky. V současné době toto období spadá mezi 21. leden a 20. únor našeho kalendáře.
Čínský kalendář má kromě přirozeného devatenáctiletého cyklu ještě další cyklus, který je tvořen deseti nebeskými kmeny a dvanácti zemskými větvemi. Jejich kombinací vznikl tradiční letopočet, který je založen na šedesátiletém cyklu. Každá zemská větev odpovídá některému zvířeti. Např. rok 2007 je 24. rokem v 78. cyklu, je tedy rokem vepře.
Použité zdroje:
[1] KŘÍŽEK, M. Struktura tradičního čínského kalendáře. Rozhledy matematicko–fyzikální, 1996, roč. 73, č. 6, s. 270–275. ISSN 0035–9343.