Věda a technika v pozadí

Už naše babičky používaly řadu postupů jak zabránit nežádoucím chemickým reakcím nebo růstu škodlivých mikroorganismů na potravinách, především na zelenině a ovoci. Z ovoce se připravovaly kompoty, marmalády, jamy, rosoly a šťávy, ovoce se sušilo. Kořenová zelenina a brambory se ukládaly do suchého a chladného sklepa nebo se zelenina sušila, sterilizovala, kvasila, nakládala do soli nebo octa.

Jeden z nejpoužívanějších způsobů uchování zeleniny v české kuchyni je kysané zelí.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Alina Zienowicz. Under Creative Commons.

Teorie

Kromě těchto metod, které mají svoje místo i v dnešním zpracování a uchování potravin, se nejčastěji používá chlazení, vakuové balení, pasterace, paskalizace, chemická konzervace nebo mražení.

Chlazením se nejčastěji uchovávají potraviny živočišného původu (maso, mléko, vejce a výrobky z nich), ovoce a zelenina, které jsou určeny k rychlé spotřebě. Příliš nízká teplota může způsobit znehodnocení např. u ovoce, zeleniny či brambor. Mražením se zastavuje aktivita většiny mikroorganismů. Zmrazuje se například vzduchem v tunelových nebo skříňových zmrazovačích. Důležité je dodržet nízké teploty při přepravě, prodeji i skladování. Mražením se nejčastěji uchování maso a masné výrobky, ryby, zelenina a některé druhy ovoce.

Pasterace je vlastně ohřev potraviny na teplotu vyšší než 100 °C, při které se zničí zdraví škodlivé mikroorganismy. Zároveň se tím zajistí zdravotní nezávadnost a delší trvanlivost potraviny. Pasterizací se uchovává např. mléko a uzeniny. Do pasterace ale patří i pečení, smažení, grilování, kontaktní ohřev, vaření nebo například uzení.

Chemická konzervace slouží k usmrcení mikroorganismů pomocí různých chemických látek. Používají se: aktivní kyslík, peroxid vodíku, stříbrné ionty, dialkylestery anhydridu kyseliny uhličité, fumiganty (ethylenoxid, propylenoxid) atd. Další možností je přídavek chemických látek jako přísad do potravin. V Evropské unii se tyto látky označují písmenem E a číslem. Tyto látky většinou pouze potlačují činnost mikroorganismů, nezabraňují jejich růstu. Uplatňuje se zde například oxid siřičitý a siřičitany, kyselina mravenčí, kyselina benzoová, sorbová nebo propionová, antibiotika, dusičnany a dusitany, které se přidávají do solících směsí pro masnou výrobu.

Vakuové balení snižuje absolutní tlak vzduchu v obalu tím, že odstraňuje kyslík a prchavé látky. Kyslík obsažený ve vzduchu způsobuje kažení potravin, protože jeho účinkem dochází k procesu oxidace, díky které dochází ke ztrátě nutričních hodnot, chuti a dalších vlastností potravin. Vzduch také podporuje růst mikroorganismů a způsobuje poškození mražených potravin mrazem. Vakuové balení prodlužuje životnost mnoha čerstvých potravin tím, že snižuje oxidaci a zamezuje bujení mikrobů (bakterií a plísní). 

potravina doba uchování při atmosférickém tlaku doba uchování při použití vakuování
chlazené potraviny (5 ± 2 °C)
červené maso 3 - 4 dny 8 - 9 dní
bílé maso 2 - 3 dny 6 - 9 dní
celá ryba 1 - 3 dny 4 - 5 dní
tepelně zpracované produkty z vepřového masa 7 - 15 dní 25 - 40 dní
krájené vepřové maso 4 - 6 dní 20 - 25 dní
měkký sýr 5 - 7 dní 14 - 20 dní
tvrdý a polotvrdý sýr 15 - 20 dní 25 - 60 dní
zelenina 1 - 3 dny 7 - 10 dní
ovoce 5 - 7 dní 14 - 20 dní
uvařené a následně chlazené potraviny (5 ± 2 °C)
pyré a zeleninové polévky 2 - 3 dny 8 - 10 dní
těstoviny a rizoto 2 - 3 dny 6 - 8 dní
vařené a pečené maso 3 - 5 dní 10 - 15 dní
koláče a zákusky 2 - 3 dny 6 - 8 dní
mražené potraviny (– 18 ± 2 °C)
maso 4 - 6 měsíců 15 - 20 měsíců
ryby 3 - 4 měsíce 10 - 12 měsíců
zelenina 8 - 10 měsíců 18 - 24 měsíců

Novinkou v uchování čerstvých potravin je paskalizace (HPP – High Pressure Processing), metoda založená na ošetření potravin vysokým tlakem. Již v 19. století bylo zjištěno, že vysoký tlak ničí bakterie, které jsou zodpovědné za kažení potravin. Princip paskalizace je jednoduchý. Potravina zabalená do pružného obalu je umístěna do tlakové komory vysokotlakého lisu. Vše je ponořeno do tlakovací kapaliny (pitné vody) a po uzavření komory vystaveno tlaku 600 MPa (tlak na dně Mariánského příkopu je 6krát nižší) po dobu 2 až 15 minut v závislosti na typu potraviny. Tato metoda se používá ke konzervaci masa, šunky, uzenin, mořských plodů, ovocné a zeleninové šťávy, pyré, dressingů, dipů, vařené rýže apod.

Princip paskalizace.

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.