Jako časový standard můžeme zvolit kterýkoliv opakující se děj. Po staletí k tomuto účelu sloužilo otáčení Země nebo jiné pravidelně se opakující jevy. Po tisíciletí byla nejmenší jednotkou času hodina. Později se začala dělit na poloviny a čtvrtiny. Ještě menší díl vznikl jako šedesátina hodiny a dostal latinský název minuta prima, čili první zmenšená. Koncem 16. století se začala užívat jednotka minuta sekunda, nebo–li druhá zmenšená.
8. zasedání Generální konference pro míry a váhy v roce 1967 přijala tuto definici sekundy: Jedna sekunda je doba trvání 9 192 631 770 period světelného záření, emitovaného při přechodu atomu cesia 133 mezi dvěma konkrétními hladinami jeho velmi jemné struktury. Tato definice vychází z metody měření času pomocí atomových hodin. Ty využívají charakteristické frekvence např. izotopu cesia 133. Tyto hodiny určují jednotný čas UTC. Jeho signály můžeme získat např. na telefonní lince 14 122. Na 26. zasedání Generální konference pro míry a váhy v roce 2018 byla definice sekundy přeformulována tak, že jedna sekunda je definovaná pomocí konstant: Sekunda je definovaná fixováním číselné hodnoty cesiové frekvence, přechodové frekvence atomu cesia 133 v klidovém stavu při přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu, rovné 9 192 631 770, je-li vyjádřena v jednotce Hz, jež je rovna s-1.
Použité zdroje:
[1] KLENOVSKÝ, P. – PRAŽÁK, D. Nové definice základních jednotek SI. Pokroky matematiky, fyziky & astronomie, roč. 64/2019, č. 3, s. 129-138. CS-ISSN-0032-2423.
[2] MACHÁČEK, M. Proč se sekunda definuje tak složitě?. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, 2005, roč. 80, č. 1. s. 15–25. ISSN 0032–2423.
