Jak exponát vypadá
Jak exponát vypadá: 
Autor textu
Autor textu: 
Exponát má na starosti
Exponát má na starosti: 
O čem je tento exponát
O čem je tento exponát: 
Naplánujte odpal tunelu a nabijte otvory správným množstvím výbušnin. Po úspěšném nabití se na obrazovce podívejte na samotný odstřel. Během výstavby tunelu je skalní podloží obvykle odstřeleno – vyvrtáním otvorů, do nichž je uloženo správné množství výbušnin. Umístění a směr otvorů je ovlivněno typem horniny a geologickými strukturami. Nabíjení vyžaduje výborné teoretické znalosti a pracovní zkušenosti z podzemních staveb.
Použití trhavin v průmyslu, stavebnictví nebo hornictví bylo zpočátku bezvýsledné. Až objev výbušné kapaliny nitroglycerinu z konce 19. století od Ascania Sorbera a jeho zpracování do nevýbušné hmoty dynamitu Alfredem Nobelem přineslo úspěch.

Teorie

Trhavina je výbušnina, která je za normálních podmínek velmi málo citlivá k vnějším vlivům a naopak po iniciaci dokáže vyvinout detonaci o mimořádně vysoké trhavé síle. Nejvíce trhavin se spotřebuje pro těžbu uhlí, pak v kamenolomech, při různých stavebních pracích, jako jsou stavby komunikací, prorážení tunelů, meliorace, kopání kanálů, regulace řek atd. Při odstřelu na šachtě, v kamenolomu, při zemních pracích, při bourání starých budov atd. se především musí vyvrtat otvor pro nálož.


Válcový otvor pro nálože.
Zdroj: canov.jergym.cz.

Do připraveného válcového otvoru se pak naloží několik trhacích náložek (obvykle po 100 g, průměru 30 mm). Poslední náložka se opatří rozbuškou a zápalnicí nebo elektrickou rozbuškou (v uhelných porubech se rozněcuje pouze elektricky). Nakonec se otvor utěsní zátkou, obvykle z vlhké hlíny. Trhaviny určené pro uhelné doly musí být především bezpečné při manipulaci a při použití v hořlavém prostředí, jakým je uhlí. 

Mezi nejpoužívanější trhaviny patří: dynamit, pentrit, hexogen, amonledková trhavina, trinitrotoluen a řada průmyslových trhavin z nich složených.

Zajímavost z historie:
Alfred Nobel se narodil ve švédském Stockholmu, v zámožné rodině podnikatele Emanuela Nobela. V roce Alfredova narození jeho otec zbankrotoval a svůj podnikatelský zájem přesunul ke střelnému prachu. Při nešťastném výbuchu pobořil několik budov a v roce 1842 byl nucen uprchnout se svojí rodinou do Petrohradu, kde založil zbrojovku. Alfred už od narození studoval převážně u soukromých učitelů, protože ho pro tělesnou slabost nevzali do školy. Miloval literaturu a přírodní vědy, uměl anglicky, německy, francouzsky, švédsky a rusky. Cestoval do Paříže, kde pracoval v laboratoři známého chemika, profesora T. J. Pelouzea. Tam potkal mladého italského chemika Ascania Sorbera, který tři roky předtím vynalezl vysoce výbušnou kapalinu – nitroglycerin. Studia dokončil v USA.

Alfred Nobel.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Gösta Florman.   Public domain.


Později se rodina do Švédska vrátila a Alfredův otec založil v Hlenborgu nedaleko Stockholmu továrnu na výrobu nitroglycerinu. Po návratu ze studijních cest začal Alfred Nobel pracovat v otcově továrně, zajímal se o nitroglycerin a hledal způsob, jak umožnit jeho využití v praxi. Vymyslel třaskavý olej, směs nitroglycerinu, jehož chování bylo nevyzpytatelné. Během krátké doby následovalo několik dalších katastrof a úřady zakázaly výrobu nitroglycerinu a třaskavého oleje jako neobyčejně nebezpečnou. Všechny pokusy s nitroglycerinem na území města Stockholmu byly zakázány a Alfred Nobel musel své experimenty přesunout na loď kotvící na jezeře Mälaren. Alfreda to neodradilo a v roce 1864 mu bylo umožněno začít vyrábět nitroglycerin ve velkém. Nedokázal pokrýt ani pětinu světové poptávky, stavěl továrny po celém světě až do chvíle, kdy došlo k několika dalším ničivým explozím. Experimentoval s mnoha různými přísadami, aby učinil manipulaci s nitroglycerinem bezpečnější. Při sepisování předběžné žádosti o patent vymyslel i její jméno. Použil řecké slovo označující násilí – dynamis, ze kterého stvořil nové slovo dynamit.
V létě, v době okurkové novinářské sezóny, si jeden novinář vymyslel historku o vzniku dynamitu: “Jednoho dne se panu Nobelovi při experimentech s nitroglycerinen náhodou rozleptala nádoba, ze které začal vytékat nitroglycerin na podlahu. Když si toho pan Nobel všiml, čekal, kdy dojde k výbuchu. Nestalo se tak, po podlaze mohl klidně chodit. Nádoba s nitroglycerinem byla umístěna na zvláštní hlince, která proměnil kapalinu ve tvarovatelnou hmotu, ze které bylo možné vytvořit tyče, velikostí a tvarem způsobilé k vložení do navrtaných děr.“ Ve skutečnosti Alfred Nobel uvažoval o několika porézních materiálech, které by mohl použít – dřevěné uhlí, křemelína, papírová drť apod. Nový materiál v roce 1867 patentoval. Nešlo tedy o náhodný objev, ale o důslednou vědeckou práci.
Aby mohl přivést kusy dynamitu k detonaci, musel vymyslet rozbušku, která mohla být odpálena pomocí zápalné šňůry. Tyto vynálezy byly uskutečněny v době, kdy se začala používat sbíječka a diamantový hrot. To obrovsky snížilo náklady na trhání skal, vrtání tunelů, hloubení kanálů a další odvětví stavebních prací. Obchod s dynamitem a rozbuškami rapidně rostl a Nobel se ukázal být také dobrým podnikatelem a obchodníkem. V roce 1865 vyvážela jeho továrna v Krümmelu u Hamburgu v Německu nitroglycerinové trhaviny do dalších zemí v Evropě, Americe a Austrálii. Během dalších let založil Alfred Nobel továrny a laboratoře na devadesáti různých místech ve více než 20 zemích světa. Když zrovna necestoval nebo nebyl zaměstnán obchodem, intenzivně pracoval v různých laboratořích. Soustředil se na rozvoj technologie výbušnin, ale také na ostatní technické a chemické vynálezy, např. syntetická pryž a kůže, umělé hedvábí, umělé drahokamy, plynoměr apod. V roce 1896, kdy zemřel, vlastnil 355 patentů.
Autor textu
Autor textu: 
Tento text se týká exponátu
Tento text se týká exponátu: 
Uvedený exponát je součástí expozice
Uvedený exponát je součástí expozice: 
Odborným garantem této expozice je
Odborným garantem této expozice je: 

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.