Déšť

Déšť se skládá z vodních kapek o průměru větším než 0,5 mm. Nejčastější velikost kapek deště je 1 až 2 mm, největší kapky dosahují průměru 6 – 7 mm. Při ještě větších rozměrech se kapky deště při pádu k zemi rozpadají na několik menších kapek. Za trvalých dešťů převažují menší kapky přibližně stejných rozměrů, zatímco v přeháňkách (zejména letních) se vyskytují kapky značně rozdílných velikostí. Kapky deště po sobě zanechávají na dlažbě zřetelné stopy a při jejich dopadu na vodní hladinu se tvoří kola. Déšť vypadává z mraků druhu nimbostratus, altostratus nebo stratocumulus.

Déšť.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Tomasz Sienicki. Under Creative Commons.

Dešťové přeháňky se od deště odlišují především rychlostí kolísání intenzity jevu, náhlostí výskytu, rychlým střídáním oblačnosti s krátkým vyjasněním a obvykle malým územním rozsahem jednotlivé přeháňky. Při přeháňkovém počasí bývá dobrá dohlednost, která v samotné přeháňce může být značně zhoršená. Dešťové přeháňky vypadávají z mraků druhu cumulus a cumulonimbus.

Pokud z oblaků druhu stratus nebo stratocumulus vypadávají velmi malé kapičky o průměru menším než 0,5 mm, pak takovou srážku označujeme jako mrholení. Kapky jsou velmi hustě u sebe, takže jednotlivé kapky nelze rozeznat. Jsou unášeny i slabými vzdušnými proudy, proto je pociťujeme na tváři i pod deštníkem. Na dlažbě po sobě nezanechávají zřetelnou stopu a po dopadu na vodní hladinu se netvoří kola.

Mrholení se vyskytuje většinou v oblasti po přechodu teplé a před příchodem studené fronty. Nejčastěji se mrholení vyskytuje v přímořských oblastech, kde je ve vzduchu nadbytek vlhkosti. Vyskytuje se samozřejmě i v jiných, od moře vzdálených, místech. Např. v průmyslových oblastech sebou strhává nečistoty rozptýlené v ovzduší, které se potom usazují na zemi a znečišťují všechny okolní předměty. Déle trvající mrholení podporuje vznik plísňových chorob u rostlin.

Kapky, které při dopadu na chladný zemský povrch nebo předměty na zemském povrchu nebo na letadla za letu okamžitě zmrznou, se označují jako mrznoucí déšť nebo mrznoucí mrholení. Nejčastější příčinou mrznoucího deště nebo mrholení bývá příliv teplejšího vzduchu ve výšce 1 až 5 km a inverze v době, kdy jsou v přízemní vzduchové vrstvě teploty nižší než 0 °C. Vodní kapičky, které vypadávají z vrstevnatých oblaků, procházejí potom vrstvou vzduchu s teplotou pod 0 °C a stávají se přechlazené. Vyjímečně mohou zůstat v tekutém stavu i při velmi nízkých teplotách, –20 až –30 °C. Při styku se studeným předmětem nebo se zemským povrchem rychle namrzají a vytvářejí souvislou nebezpečnou ledovou vrstvu – ledovku.

Rosa.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Wingchi Poon. Under Creative Commons.

Rosu tvoří vodní kapky usazené na předmětech na zemi nebo blízko povrchu země. Vzniká kondenzací vodní páry z okolního vzduchu, tvoří se zpravidla ve večerních a nočních hodinách za slabého větru nebo bezvětří při ochlazování povrchu předmětů pod teplotu rosného bodu. Ve srovnání s dešťovými srážkami přináší jen málo vláhy. V mírných zeměpisných šířkách vydá rosa za noc 0,1 až 0,5 mm srážek, které však stačí k osvěžení povadlých rostlin.