Jako kroupy označujeme kulové, kuželovité nebo i nepravidelné kusy ledu o průměru větším než 5 mm. Jejich typická velikost se pohybuje okolo 1 cm, ale mohou se objevit i sedmicentimetrové kousky. Mohou mít v průřezu několik zřetelných vrstev průzračného a průsvitného (krystalického a amorfního) ledu. Často mají nepravidelné tvary a hrbolatý povrch.
Kroupy vznikají v oblacích typu Cumulonimbus nebo Cumulus congentus, v nichž vznikají vzestupné proudy o rychlosti až desítky metrů za sekundu, které vzhůru unášejí kapky i ledové krystalky na úroveň velmi nízkých teplot (–20 až –40°C), kde kapky zmrznou, změní se v kousky ledu, nebo se mění v ledové krystaly. Vzestupný proud nakonec kapku čí ledovou částici již neunese, a ta padá mrakem, přičemž na sebe postupně nabaluje další kapky (které zvětšují původní kapku nebo na vznikající kroupě namrzají).
Opravdu velké kroupy vznikají opakováním procesu pádu ledové částice, namrzání okolních kapek (případně také táním celé kroupy v nižších částech mraku) a opětného vzestupu kroupy. Důležitou roli hraje nedostatek krystalizačních jader – místo mnoha menších krup jich pak vzniká méně, zato větších.
Kroupa o průměru 6 cm.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: National Severe Storm Laboratory (NSSL). Under Creative Commons.
K vypadávání krup – krupobití, dochází při silných bouřkách. Bouřka nejprve začíná deštěm s velkými vodními kapkami, které po několika minutách přejdou ve velké kroupy. Po doznění první vlny padají kroupy menších rozměrů s dešťovými kapkami, které přejdou v déšť. Padají dolů velkou rychlostí (někdy překračující 54 km/h) a nestačí proto v podoblačné vrstvě roztát, prestože u povrchu Zeme je relativně vysoká teplota vzduchu. Např. v USA byl zaznamenán případ, kdy padaly kroupy o průměru 12 cm a hmotnosti 700 g. Ve Francii byly velké jako lidská dlaň a hmotnost jednotlivých krup činila až 1200 g. V říjnu 1977 v Jižní Africe v Maputu bylo silné krupobití. Některé kroupy dosahovaly průměru 10 cm a jejich hmotnost byla až 600 g. Při krupobití v Číně roku 1981 dosahovaly jednotlivé kroupy hmotnosti 7 kg! I u nás jsme zaznamenali pády velkých krup (500 – 750 g; Napajedla, Býlinice, Zlín – 22. července 1939), asi težko si dokážeme představit, že by z nebe padaly kusy ledu velikosti fotbalového míče! Velké kroupy (750g) padají velmi rychle (150 km/h). Tyto kroupy pak bez problému prorazí 9 mm pancéřové sklo s drátěnou výztuží, přičemž otvory mají ostré okraje jako při průstřelu. V roce 1965 v oblasti Kislovodska padaly kroupy, které vytvořily na zemi vrstvu vysokou 75 cm.
Kroupy takřka nikdy nepadají nad oceánem – vyskytují se ve srážkách výhradně nad kontinenty. Oceány se ohřívají méně než pevnina a vyskytuje se nad nimi méně vzestupných proudů, které jsou pro vznik krup jedním z nejdůležitějších faktorů. Při stanovení intenzity jevu postupujeme stejně jako u deště s přihlédnutím k množství a velikosti krup.
