Stratocumulus má šedé nebo bělavé zabarvení, vyskytuje se v menších či větších skupinách nebo vrstvách oblaků, které mají téměř vždy tmavá místa. Téměř vždy má tento oblak nevláknitý vzhled a jednotlivé oblaky můžou být oddělené nebo spolu souvisejí. Zdánlivá velikost jednotlivých částí oblaku je obvykle víc jak 5° prostorového úhlu. Stratocumuly jsou vodní nebo smíšené oblaky zasahující do výšek maximálně 2 km, obvykle však o dost níže. Mohou z nich vypadávat srážky (déšť, sníh, mrholení, sněhové krupky) slabé intenzity. Pokud není stratocumulus hustý, může vytvářet korónu nebo irizaci, dokonce u virgy i halové jevy. Tento oblak vzniká nejčastěji vlnovými pohyby ve vzduchu nebo transformací z oblaků typu altocumulus, altostratus, nimbostratus, stratus, cumulus a cumulonimbus. Stratokumulus je často příznakem rozpadu oblačnosti.
Stratocumulus.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Nicholas A. Tonelli. Under Creative Commons.
Stratus je obvykle šedá jednotvárná vrstva oblačnosti s dost nízkou základnou ve výšce do 1 km nad zemským povrchem, takže často zakrývá vrcholy kopců nebo vyšších staveb. Příliš se neliší od mlhy. Někdy má podobu roztrhaných oblaků (fractus) a občas touto oblačnosti prosvítá Slunce. Tento oblak, je–li dostatečně tenký, může způsobit vytvoření korony kolem Slunce a Měsíce. Při velmi nízkých teplotách v zimě dokonce i halové jevy. Stratus je v létě vodním oblakem, v zimě pak smíšeným nebo ledovým. Mohou z něho vypadávat slabé srážky dosahující zemského povrchu v podobě mrholení, ledových jehliček nebo sněhových zrn. Oblačnost typu stratus vzniká často pod výškovými inverzemi teploty vzduchu nebo v důsledku prochlazení vzduchu od zemského povrchu (noční radiace). Také se transformuje z oblačnosti typu nimbostratus, stratocumulus, cumulus a cumulonimbus.
Stratus.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Under Creative Commons.
