Déšť se skládá z vodních kapek o průměru větším než 0,5 mm. Nejčastější velikost kapek deště je 1 až 2 mm, největší kapky dosahují průměru 6 – 7 mm. Při ještě větších rozměrech se kapky deště při pádu k zemi rozpadají na několik menších kapek. Za trvalých dešťů převažují menší kapky přibližně stejných rozměrů, zatímco v přeháňkách (zejména letních) se vyskytují kapky značně rozdílných velikostí. Kapky deště po sobě zanechávají na dlažbě zřetelné stopy a při jejich dopadu na vodní hladinu se tvoří kola. Déšť vypadává z mraků druhu nimbostratus, altostratus nebo stratocumulus.
Dešťové přeháňky se od deště odlišují především rychlostí kolísání intenzity jevu, náhlostí výskytu, rychlým střídáním oblačnosti s krátkým vyjasněním a obvykle malým územním rozsahem jednotlivé přeháňky. Při přeháňkovém počasí bývá dobrá dohlednost, která v samotné přeháňce může být značně zhoršená. Dešťové přeháňky vypadávají z mraků druhu cumulus a cumulonimbus.
označení |
množství |
popis |
|
---|---|---|---|
00 |
velmi |
neměřitelné |
Ojedinělé kapky, které nesmočí souvisle celý povrch bez ohledu na dobu trvání. |
0 |
slabý |
0,1 až 2,5 mm/h |
Jednotlivé kapky se dají snadno rozeznat, nejdříve za 2 min stačí déšť navhlčit suchý povrch, louže se tvoří velmi pomalu, zvuk deště dopadajícího na střechu se jeví jako pomalé ťukání, z okapových rour začíná pomalu, ale nepřetržitě odtékat voda. |
1 |
mírný |
2,6 až 8 mm/h |
Jednotlivé kapky se již nedají jasně rozeznat, nad tvrdým povrchem vydíme odskakovat kapky, louže vznikají rychle, zvuk deště dopadajícho na střechu s jeví jako šumění, okapy jsou z jedné čtvrtiny až z poloviny plné odtékající vody. |
2 |
silný |
8,1 až 40 mm/h |
Déšť se zdá padat v pásech, kapky se odrážejí od tvrdých povrchů do výšky několika centimetrů, rámus deště na střeše se podobá znění bubnu, okapy jsou více než z poloviny plné. |
3 |
velmi |
více než 40 mm/h |
Padající déšť tvoří souvislou vodní clonu, voda nestačí odtékat z vodorovného povrchu. U nás velmi řídký jev. |
Pokud z oblaků druhu stratus nebo stratocumulus vypadávají velmi malé kapičky o průměru menším než 0,5 mm, pak takovou srážku označujeme jako mrholení. Kapky jsou velmi hustě u sebe, takže jednotlivé kapky nelze rozeznat. Jsou unášeny i slabými vzdušnými proudy, proto je pociťujeme na tváři i pod deštníkem. Na dlažbě po sobě nezanechávají zřetelnou stopu a po dopadu na vodní hladinu se netvoří kola.
označení |
množství |
|
---|---|---|
00 |
velmi slabé |
jednotlivé kapičky, množství neměřitelné bez ohledu na dobu trvání |
0 |
slabé |
méně než 0,1 mm/h |
1 |
mírné |
od 0,1 do 0,2 mm/h |
2 |
silné |
od 0,2 do 0,3 mm/h |
3 |
velmi silné |
nepoužívá se, mrholení přechází v déšť |
Mrholení se vyskytuje většinou v oblasti po přechodu teplé a před příchodem studené fronty. Nejčastěji se mrholení vyskytuje v přímořských oblastech, kde je ve vzduchu nadbytek vlhkosti. Vyskytuje se samozřejmě i v jiných, od moře vzdálených, místech. Např. v průmyslových oblastech sebou strhává nečistoty rozptýlené v ovzduší, které se potom usazují na zemi a znečišťují všechny okolní předměty. Déle trvající mrholení podporuje vznik plísňových chorob u rostlin.
Kapky, které při dopadu na chladný zemský povrch nebo předměty na zemském povrchu nebo na letadla za letu okamžitě zmrznou, se označují jako mrznoucí déšť nebo mrznoucí mrholení. Nejčastější příčinou mrznoucího deště nebo mrholení bývá příliv teplejšího vzduchu ve výšce 1 až 5 km a inverze v době, kdy jsou v přízemní vzduchové vrstvě teploty nižší než 0 °C. Vodní kapičky, které vypadávají z vrstevnatých oblaků, procházejí potom vrstvou vzduchu s teplotou pod 0 °C a stávají se přechlazené. Vyjímečně mohou zůstat v tekutém stavu i při velmi nízkých teplotách, –20 až –30 °C. Při styku se studeným předmětem nebo se zemským povrchem rychle namrzají a vytvářejí souvislou nebezpečnou ledovou vrstvu – ledovku.
Rosu tvoří vodní kapky usazené na předmětech na zemi nebo blízko povrchu země. Vzniká kondenzací vodní páry z okolního vzduchu, tvoří se zpravidla ve večerních a nočních hodinách za slabého větru nebo bezvětří při ochlazování povrchu předmětů pod teplotu rosného bodu. Ve srovnání s dešťovými srážkami přináší jen málo vláhy. V mírných zeměpisných šířkách vydá rosa za noc 0,1 až 0,5 mm srážek, které však stačí k osvěžení povadlých rostlin.
označení |
popis |
|
---|---|---|
0 |
slabá |
není viditelná, lze zjistit pouze dotykem |
1 |
mírná |
tvoří kapky, které se vzájemn nespojují a nestékají nálevkou srážkoměru, neměřitelné mnžství srážek |
2 |
silná |
kapky se spojují a stékají nálevkou srážkoměru, vydatnost od 0,1 do 0,2 mm |
3 |
velmi silná |
vydatnost větší než 0,2 mm |