Teorie
Začněme nejdříve s popisem pohybu po kružnici. Pohyb po kružnici je zvláštní druh křivočarého pohybu, při němž je trajektorií tělesa kružnice. Každý bod na obvodu kružnice má kromě obvodové rychlosti v, ještě úhlovou rychlost ω. Jednotkou úhlové rychlosti je radián za sekundu (rad s–1). Jestliže je poloměr kružnice r, pak vztah mezi oběma rychlostmi je
Rovnoměrný pohyb po kružnici patří mezi tzv. periodické pohyby. Základním znakem periodických pohybů je to, že se pravidelně opakují. Doba, která uplyne, než se hmotný bod vrátí do stejného místa na kružnici, je doba oběhu čili perioda T. Za dobu T opíše hmotný bod na kružnici úhel 2π rad, proto
Brusný kotouč, list cirkulárky a další tělesa, která se otáčejí kolem pevné osy, konají otáčivý pohyb. Všechna tato tělesa si představíme jako soubor mnoha bodů, které se při otáčení pohybují po kružnicích o různých poloměrech, ale se stejnou úhlovou rychlostí. Výjimkou jsou pouze body na ose otáčení, které jsou v klidu. Doba oběhu všech hmotných bodů pevného tělesa je stejná. Vzhledem k tomu, že u strojů je velmi krátká, např. 1/50 s, užívá se většinou převrácená hodnota doby oběhu, tzv. frekvence otáčení
Jednotkou frekvence otáčení je jedna za sekundu (s–1) nebo hertz (Hz). V technice se pro frekvenci otáčení užívá také název otáčky. Úhlovou rychlost můžeme vyjádřit též pomocí frekvence:
Pokud na rotující kotouč exponátu hodíme nebo umístíme kuličku, pak se sama od sebe začne pohybovat po nečekané dráze. Důvodem je jedna ze zdánlivých sil – Coriolisova síla, která působí na každé těleso, které se volně pohybuje v rotující soustavě. Coriolisova síla závisí na velikosti a směru rychlosti pohybujícího se tělesa a jeho hmotnosti.
