Jak exponát vypadá
Jak exponát vypadá: 
Autor textu
Autor textu: 
Exponát má na starosti
Exponát má na starosti: 
O čem je tento exponát
O čem je tento exponát: 
Zelené světlo v tomto exponátu se na první pohled zdá být docela zelené, ale když ho necháte projít přes správně natočený hranol, najedou se ukáže, že je v něm i červená složka. Odhalte i u ostatních barev, z jakých částí duhy se vlastně skládají!
Jestliže necháme světlo procházet skleněným hranolem, rozložíme je na jednobarevná (monochromatická) světla, celý svazek se nazývá spojité hranolové spektrum a jako první ho pozoroval a popsal český fyzik Jan Marek Marci v roce 1668, tedy osmnáct let před Isaacem Newtonem.

Teorie

Mezi základní charakteristiky každého vlnění patří frekvence f, vlnová délka l a rychlost šíření v daném prostředí v. Pojem vlnová délka světla zavedl v roce 1768 Leonhard Euler. Základní vztah mezi nimi je

Frekvence záření se při průchodu různými látkami nemění. Toto však neplatí pro vlnovou délku a rychlost, ty se mění. Mnoha pokusy bylo zjištěno, že světlo se v látkách šíří rychlostí menší než ve vakuu (od roku 1974 se pro rychlost světla ve vakuu uvádí hodnota 2,99792458 · 108 m/s). Pomocí velikosti rychlosti světla v látce určujeme veličinu, kterou nazýváme index lomu látky a značíme ji n. Je–li c rychlost světla ve vakuu a v rychlost světla v látce, definujeme index lomu látky vztahem

Index lomu látky udává, kolikrát je rychlost světla v látce menší než rychlost světla ve vakuu. Index lomu je kladné číslo větší než jedna a nemá jednotku. Pro některé látky je hodnota indexu lomu udána v tabulce.

Látka Index lomu Látka Index lomu
vakuum 1 led 1,31
voda 1,33 olej 1,47 - 1,50
sklo 1,52 diamant 2,42
aceton 1,36 ethylalkohol 1,36
safír 1,77 tavený křemen 1,46
chlorid sodný 1,54 roztok cukru (30 %) 1,38
flintové sklo 1,65 - 1,89 roztok cukru (80 %) 1,49

Při dopadu světla na hranol dochází k jeho lomu. Úhel lomu závisí na indexu lomu daného prostředí. Protože index lomu vykazuje tzv. disperzi (pro každou vlnovou délku má jinou hodnotu), kterou objevil v roce 1829 Augustin Cauchy, dochází k lomu každé vlnové délky světla pod jiným úhlem a ke vzniku spektra.

Ve spektru rozlišujeme sedm jednoduchých barev, jejichž pořadí je vždy stejné. V pořadí od nejmenší frekvence k největší jsou to barvy: červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, indigová, fialová. O jednoduchých barvách mluvíme proto, že se jednobarevná světla dalším lomem již nerozkládají. Pojmem bílé světlo označujeme světlo složené ze světel jednoduchých barev. Tato světla jsou v něm obsažena ve zcela určitém poměru. Přestože ve slunečním světle chybí některé velmi úzké intervaly frekvencí, je i sluneční světlo světlem bílým. Světelný zdroj, který vyzařuje světlo o určité frekvenci/vlnové délce označujeme jako monofrekvenční – monochromatické světlo. Toto světlo nelze prakticky realizovat. Vytvořit můžeme světlo v úzkém intervalu vlnových délek – tzv. kvazimonochromatické světlo, příkladem je sodíková výbojka, jejíž světlo je žluté. 


Světelné spektrum.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
Autor textu
Autor textu: 
Tento text se týká exponátu
Tento text se týká exponátu: 
Uvedený exponát je součástí expozice
Uvedený exponát je součástí expozice: 
Odborným garantem této expozice je
Odborným garantem této expozice je: 

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.