ZVOLTE CÍLOVOU SKUPINU pro přehlednější zobrazení.

    Expozice

    Garant: 
    Bc. Kristýna Nová
    Anotace pro veřejnost: 
    Tento exponát vám pomůže pochopit, jak funguje lidské oko, jaké má nejčastější vady a k čemu jsou dobré brýle. Pokud sami žádnou oční vadu nemáte, můžete si prohlédnout, jak běžné objekty (třeba písmena) vidí krátkozraký nebo dalekozraký člověk bez brýlí.
    Anotace pro 2. stupeň ZŠ: 
    Tento exponát vám pomůže pochopit, jak funguje lidské oko, jaké má nejčastější vady a k čemu jsou dobré brýle. Pokud sami žádnou oční vadu nemáte, můžete si prohlédnout, jak běžné objekty (třeba písmena) vidí krátkozraký nebo dalekozraký člověk bez brýlí.
    Anotace pro SŠ: 
    Tento exponát vám pomůže pochopit, jak funguje lidské oko, jaké má nejčastější vady a jak je lze korigovat pomocí brýlí. Jedna část exponátu se věnuje tak zvanému astigmatismu, jiná zase ukazuje princip akomodace (zaostření). Pokud sami žádnou oční vadu nemáte, můžete si prohlédnout, jak běžné objekty (třeba písmena) vidí krátkozraký nebo dalekozraký člověk bez brýlí.

    Věda a technika v pozadí

    Lidské oko je velmi důmyslná optická soustava, představující přibližně kouli o průměru 24 mm. Normální oko zobrazuje nekonečně vzdálené body v ohnisku oka, tedy na sítnici. Pokud se obraz objeví jinde, je oko postiženo oční vadou. Mezi nejčastější vady lidského oka patří astigmatismus, krátkozrakost a dalekozrakost. Oční vady se kompenzují pomocí brýlí.

    Teorie

    Důležitou součástí oka je oční čočka - spojka, kterou se zaostřuje obraz na sítnici. Obraz je zmenšený, převrácený a skutečný.


    Řez okem.
    Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

    Čočka umožňuje ostré vidění blízkých i vzdálených předmětů. Její schopnost přizpůsobovat ohniskovou vzdálenost se nazývá akomodace. Akomodaci poprvé popsal teprve dvacetiletý Thomas Young. Rozsah vzdáleností, na které může oko akomodovat, je určen dvěma body. Největší vzdálenost představuje vzdálený bod oka a nejmenší vzdálenost, při níž ještě oko zobrazí předmět ostře, je blízký bod oka. U normálního oka je vzdálený bod v nekonečně velké vzdálenosti, blízký bod oka může být i 15 cm a mění se s věkem (u dětí asi 10 cm). Vidění na tak malou vzdálenost je spojeno se značnou námahou a oko se brzy unaví. Jako nejvhodnější vzdálenost pro čtení a prohlížení drobných předmětů je konvenční zraková vzdálenost 25 cm. Oko, jehož blízký bod má větší vzdálenost než 25 cm, se nazývá starozraké. Závislost blízkého bodu oka na věku udává následující tabulka (hodnoty jsou průměrné, u každé osoby mohou být individuální).

    věk 10 20 30 40 50 60
    vzdálenost (cm) 7,1 10,0 14,3 22,2 40,0 200,0

    Astigmatismus se projevuje u oka, které vykazuje nepravidelnosti kulových ploch rohovky a čočky, které jsou v jedné nebo ve dvou osách více či méně zakřivené. Místo toho, aby se paprsky světla ze všech směrů spojily do jednoho ohniska na sítnici (v ideálním případě bodu), vzájemně se míjí a na sítnici se potom projeví jako různě velké a zakřivené plošky. Astigmatismus se koriguje válcovými čočkami, které zobrazují prakticky bodově. Astigmatismus se zkouší keratoskopem, což je kruhová destička s několika soustřednými kružnicemi. Na zdravé rohovce se odrážejí kružnice bez zkreslení. Astigmatické oko kružnice deformuje. 


    Astigmatické oko.
    Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
    Krátkozraké oko má vzdálený bod v konečné vzdálenosti od oka a blízký bod posunutý k oku. Vytváří obraz před sítnicí a krátkozraký vidí ostře jen nablízko. Vada se upravuje brýlemi s rozptylkami.

    Krátkozraké a dalekozraké oko.
    Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
    Dalekozraké oko má vzdálený bod v nekonečnu a blízký bod ve větší vzdálenosti od oka. Dalekozraké oko vytváří obraz za sítnicí, obraz je třeba posunout na sítnici vhodnou spojkou.

    Vlastnosti brýlových čoček se vyjadřují pomocí optické mohutnosti φ, která je převrácenou hodnotou ohniskové vzdálenosti f vyjádřené v metrech

    Jednotkou optické mohutnosti φ je dioptrie D. Optickou mohutnost 1 D má spojná čočka o ohniskové vzdálenosti 1 m. Optická mohutnost spojek je vyjádřena kladnou hodnotou a optická mohutnost rozptylek zápornou hodnotou.

    Jak fungují čočky.
    Zajímavost z biologie:
    Vlastnosti oka a jeho částí můžeme vyzkoušet různými testy. Akomodaci pozorujeme pomocí Purkyňových obrázků: ve tmě přiblížíme svíčku na několik desítek centimetrů před oko, které se zaostří na vzdálený předmět. Vidíme celkem tři odrazy plaménku svíčky: první nejjasnější odražený od přední plochy rohovky, druhý slabší od přední plochy čočky a nejslabší od zadní plochy čočky. Při zaostření na hodně blízký předmět se vzájemná poloha obrázků změní, protože se čočka daleko víc zakřiví.
    Vyzkoušejte si následující test na rozlišovací schopnost oka: Ostře ořezanou tužkou nakreslete na papír dva body těsně vedle sebe, ale tak abyste je zblízka ještě odlišili. Potom sledujte body ze stále větší vzdálenosti a pozorujte, jak je vnímáte. V určité vzdálenosti oba body splynou. Rozlišovací schopností oka rozumíme minimální úhlovou vzdálenost, při které je oko ještě schopno od sebe rozlišit dva body.

    Odborné dotazy

    Rezervace a nákup vstupenek

    Recepce

    Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.