ZVOLTE CÍLOVOU SKUPINU pro přehlednější zobrazení.

    Expozice

    Garant: 
    Bc. Kristýna Nová
    Anotace pro veřejnost: 
    Pokud z trubice necháte odsát vzduch vývěvou a vytvoříte v ní vysoké elektrické napětí, můžete po chvíli sledovat z většiny růžový doutnavý výboj, tvořený světlejšími a tmavšími pruhy. Co se s výbojem bude dít, když mírně zvýšíte tlak vzduchu? A jak na něj bude působit magnet, který se u trubice nachází?
    Anotace pro 2. stupeň ZŠ: 
    Pokud z trubice necháte odsát vzduch vývěvou a vytvoříte v ní vysoké elektrické napětí, můžete po chvíli sledovat z většiny růžový doutnavý výboj, tvořený světlejšími a tmavšími pruhy. Co se s výbojem bude dít, když mírně zvýšíte tlak vzduchu? A jak na něj bude působit magnet, který se u trubice nachází?

    RVP pro 2. stupeň ZŠ

    Anotace pro SŠ: 
    Pokud z trubice necháte odsát vzduch vývěvou a vytvoříte v ní vysoké elektrické napětí, můžete po chvíli sledovat doutnavý výboj. Dokážete určit jeho jednotlivé části? Co se s výbojem bude dít, když mírně zvýšíte tlak vzduchu? A proč magnet, který je u trubice, mění pozici světlých a tmavých částí výboje, když s ním pohybujeme?

    Anotace pro vysoké školy

    Pokud z trubice necháte odsát vzduch vývěvou a vytvoříte v ní vysoké elektrické napětí, můžete po chvíli sledovat doutnavý výboj. Dokážete určit jeho jednotlivé části? Co se s výbojem bude dít, když mírně zvýšíte tlak vzduchu? A proč magnet, který je u trubice, mění pozici světlých a tmavých částí výboje, když s ním pohybujeme?

    Věda a technika v pozadí

    Výbojová trubice je jedním z nejdůležitějších experimentálních zařízení z počátku 20. století. Pomocí ní byl objeven elektron a rentgenové záření. Na jejím principu fungují běžné zářivky, neonová světla, doutnavky a obrazovky.

    Historie

    První experimenty s výboji v plynech při sníženém tlaku provedl v roce 1710 Francis Hawksbee, když pozoroval světélkování zředěného plynu ve výbojové trubici. Obdobná pozorování, která tento jev potvrdila, učinili poté i Abbé Nollet, Gottfried Grummont a Michael Faraday. Zjistilo se, že barva záření závisí na druhu plynu uvnitř nádoby. Elektrický výboj mimo výbojovou trubici se podařilo demonstrovat roku 1745 Ewaldu Kleistovi a o rok později nezávisle na něm i Pieteru van Musschenbroekovi. Zatím nebylo jasné, zda je povaha blesku stejná jako umělý výboj ve výbojové trubici. Experimentální potvrzení uskutečnil v roce 1752 Benjamin Franklin. Pro další výzkum elektrických výbojů bylo zapotřebí snížit tlak plynu ve výbojové trubici. Vzduchovou pumpu, která byla schopna vyčerpat tlak řádově až na desetitisíciny tlaku atmosferickeho, se podařilo sestrojit Johannu Geisslerovi v roce 1858.

    Teorie

    Do skleněné trubice zatavíme dvě elektrody – kladnou anodu a zápornou katodu, které připojíme k napětí řádově 100 V. Při normálním atmosférickém tlaku, tj. asi 100 000 Pa, nevznikne žádný výboj, protože vzduch je velmi dobrý izolant.

    Při tlaku kolem 5000 Pa se objeví neklidný tenký načervenalý provazovitý výboj spojující obě elektrody. 


    Výboj při tlaku 5000 Pa. 
    Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.

    Při snížení tlaku asi na 1500 Pa se provazcovitý klidný výboj rozšíří na celý průřez výbojové trubice. 


    Výboj při tlaku 1500 Pa. 
    Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.

    Snížíme–li tlak asi na 700 Pa, nabude výboj formy, kterou nazýváme doutnavý výboj. Kolem katody se vytvoří modrý chomáč světla, tzv. katodové světlo. Okolo anody se vytvoří červená záře, tzv. kladný sloupec. Mezi oběma oblastmi je Faradayův tmavý prostor


    Výboj při tlaku 700 Pa. 
    Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.

    Elektrony a kladné ionty získávají díky napětí určité zrychlení, hmotné ionty řádově tisíckrát nižší. Proto pomalé kladné ionty zůstávají v prostoru mezi elektrodami déle, a proto v trubici vzniká kladný prostorový náboj. U katody dojde k náhlému poklesu potenciálu, nabuzení molekul a vzniku katodového doutnavého světla. Naproti tomu u anody je rozdíl potenciálů malý a k vzniku anodového světla dojde jen v tenké trubici, protože k vzniku záření přispívají stěny trubice.

    Při dalším snížení tlaku asi na 100 Pa se kladný sloupec přiblíží ke katodě ve tvaru pruhů. Faradayův temný prostor se rozšíří a těsně u povrchu katody vznikne Crooksův tmavý prostor.


    Výboj při tlaku 100 Pa. 
    Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.

    Při tlaku 10 Pa se anodový sloupec ještě víc zkrátí a zeslábne, katodové světlo zoranžoví a rozšíří se k anodě, postupně se od svítící katody stále více odděluje tzv. tmavým katodovým prostorem. Odčerpáním vzduchu totiž snížíme počet vznikajících kladných iontů, které tvoří anodové světlo a tím i jeho intenzitu.


    Výboj při tlaku 10 Pa. 
    Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.

    Při tlaku 0,1 Pa se Crookesův tmavý prostor rozšíří po celé trubici, barvy vyblednou, je slyšet praskot a sykot. V letech 1858 až 1859 prováděl pokusy s výboji v plynech při takto sníženém tlaku Julius Plücker. Zjistil, že při větším snížení tlaku začínají světélkovat kromě plynu i stěny nádoby, při ještě větším snížení tlaku světélkování plynu ustane, ale světélkování stěn trubice je výraznější. Vzniklo tzv. katodové záření, které v roce 1896 znovu objevil Johann Wilhelm Hittorf, pojmenoval je Eugen Goldstein v roce 1876. Studiem katodového záření se zabýval William Crookes, který zjistil, že nezávisí na druhu plynu ani na druhu elektrod. Katodové záření vystupuje kolmo z katody a šíří se přímočaře k anodě, některými látkami prochází (např. hliníkovým plíškem, kterým může unikat ven ze skleněné trubice), nese energii, která se dopadem mění na teplo a v magnetickém poli se odchyluje.

    Výboj při sníženém tlaku.
    Zajímavost z historie:
    V roce 1896 se katodovým zářením zabýval Joseph John Thomson, který patřil k zastáncům teorie, že katodové záření je tvořeno korpuskulemi se záporným elektrickým nábojem. Studoval účinky elektrického pole na katodové záření, které při delším působení způsobuje nejprve větší výchylku, která se postupně zmenšuje. Na základě tohoto měření určil měrný náboj (tj. poměr elektrického náboje a hmotnosti). Pro různé plyny a materiály mu vycházela hodnota měrného náboje ve velmi úzkém intervalu, o něco málo menší než měrný náboj iontu vodíku. Na základě těchto výsledků objevil novou částici, pro kterou se ujal název elektron.
    Vznik katodového záření. 
    Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.

    Odborné dotazy

    Rezervace a nákup vstupenek

    Recepce

    Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.