ZVOLTE CÍLOVOU SKUPINU pro přehlednější zobrazení.

    Expozice

    Garant: 
    Mgr. Kristýna Nová
    Anotace pro veřejnost: 
    V sekci optiky u nás najdete celý vnitřek piana osvětlený blikajícími zdroji světla, tak zvanými "stroboskopy". Frekvenci jejich blikání si můžete sami nastavit. Pokud zahrajete na některou ze strun a správně nastavíte rychlost blikání, může se vám zdát, jako by se struna vůbec nepohybovala, i když její zvuk uslyšíte a svými prsty ucítíte, že se hýbe. Podle oněch blikajících zdrojů světla se tomu říká "stroboskopický efekt".
    Anotace pro 2. stupeň ZŠ: 
    V sekci optiky u nás najdete celý vnitřek piana osvětlený blikajícími zdroji světla, tak zvanými "stroboskopy". Frekvenci jejich blikání si mohou studenti sami nastavit. Pokud zahrají na některou ze strun a správně nastaví rychlost blikání, může se jim zdát, jako by se struna vůbec nepohybovala, i když její zvuk uslyší a svými prsty ucítí, že se hýbe. Podle oněch blikajících zdrojů světla se tomu říká "stroboskopický efekt".
    Anotace pro SŠ: 
    V sekci optiky u nás najdete celý vnitřek piana osvětlený blikajícími zdroji světla, tak zvanými "stroboskopy". Pokud studenti zahrají na některou ze strun piana, mohou sami měnit frekvenci blikání stroboskopů a tím dosáhnout různých efektů - třeba se může zdát, že se struna vůbec nehýbe, ač je její zvuk slyšet a je při dotyku cítit, že se pohybuje. Studenti se také mohou například zamyslet nad tím, jak souvisí tento "stroboskopický efekt" s obyčejnými zářivkami a jejich použitím u rotujících strojů.

    Věda a technika v pozadí

    Velmi efektivní je na každé diskotéce nebo koncertu blikající světlo, které jakoby rozfázuje pohyb tančících lidí a kapely na pódiu. Příčinou je stroboskopický jev (z řečtiny stróbos – otáčení, skópos – pozorovat).

    Teorie

    Stroboskopická metoda pozorování jevů spočívá v přerušování osvětlení pohybujícího se tělesa, tak že těleso pozorujeme jen v určitých zcela krátkých okamžicích. Zrakový vjem nezaniká s podrážděním sítnice současně, ale průměrně asi o jednu třetinu sekundy později, proto se v mozku vytváří obrazy pohybujícího se tělesa v několika fázích současně. Podle frekvence stroboskopického osvětlení můžeme soudit na tvar a pohyb tělesa, na jeho rychlost a ostatní veličiny. Zdrojem přerušovaného světla mohou být např. zářivky a výbojky, protože v nich dochází k neustálému přerušování výboje, při normalizované frekvenci 50 Hz je to stokrát za sekundu. Pokud toto světlo bude svítit na periodický děj, pak budeme vnímat jen určité fáze pohybu.

    Poprvé tento jev popsali v roce 1836 Joseph Plateau a Simon Stampfer, nezávisle na nich Christian Doppler v roce 1845. Stroboskopickou metodu pozorování velmi rychlých jevů zdokonalili Ernst Mach a Ludwig Boltzman v roce 1870. 

    Zajímavost z filmu:
    Známým příkladem stroboskopického efektu jsou klasické obrazovky, v nichž se obraz tvoří s určitou frekvencí. Pokud budeme obrazovku snímat kamerou, která tvoří snímky s jinou frekvencí, zachytíme blikající obrazovku – tedy jen některé fáze pohybu. Obdobně při snímání např. otáčejícího se kola automobilu jedoucího dopředu se nám může zdát, že se pohybuje dopředu, že stojí, že se otáčí pozpátku – tzv. wagon-wheel effect. Vše závisí na poměru frekvencí.

    Zajímavý stroboskopický jev u vrtulníku.

    Odborné dotazy

    Rezervace a nákup vstupenek

    Recepce

    Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.